Tvá úžasná překvapení 

 SVĚTLO - LÁSKA - RADOST

Když mě několikrát za sebou ponořili hlavu pod vodu a já se nestačila nadechnout, přišla prudká bolest na plicích, jak do nich vnikala voda a pud sebezáchovy začal boj o život. Těch pár sekund, které braly děti jako zábavné, se ale odehrálo něco zcela zásadního pro můj další život i Život mě rodiny. Po několika sekundách, jsem boj vzdala, myšlenka byla jasná musím se nadechnout a boj je marný. V ten stejný okamžik přestala veškerá bolest. Ocitla jsem se na místě úžasného Světla. 

A toto město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce, aby ho osvětlovaly, protože ho ozařuje Boží velebnost. Jeho světlem je Beránek.
Zj 21, 23

A pocity, které to místo zcela postupovaly byla nepopsatelně úžasná, dokonalá a všudypřítomná Láska a Radost. Pocity, se kterými se doposud žádný můj životní prožitek nedal srovnávat, vlastně nebyly pocity ale byl Někdo. Bylo to dokonalé místo naplněné Pánem. Těchto pár sekund, začalo můj nový život. 

Druhou myšlenku, tady jsem doma, tady už zůstanu, následovalo jen, jasné ne. V ten stejný okamžik už byla zpátky bolest plic a já se vynořila z vody do nového života. Marný až úsměvný byl můj pokus nesouhlasit. 

Takto pokřtěna Duchem svatým jsem měla jít a hlásat Boží království, Boží lásku a radost svým novým životem, to dokonalé místo, kterým je všudypřítomný On.

Tyto vzpomínky na onen okamžik, kterým postupem času Pán dává nový a nový smysl a rozměr mého životního povolání, mě provází životem a ujišťují, že se nemusím bát, že nikdy na nic nejsem sama. Že On si opravdu vybral i mě, nejslabší že slabých a ubohou z ubohých, protože mojí silou bude už vždy jen On. 

Učím se přemáhat své já, učím se, nechávat se proměňovat a stávat se služebnicí Páně v dokonalé odevzdanosti a ve všem spoléhat na Něj a Jeho vedení. 

Přímluvce, Duch Svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já.
Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne ten, který dává svět, já vám dávám. 
Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí. 
Jan14,27

A tak s důvěrou přijímám všechno, co přináší můj život, bojuji s vlastní povahou a světem kolem, abych to Pánu příliš nekazila a nechávám se každý den překvapovat, Jeho úžasným scénářem který mi připravuje.

Kdo umřel, umřel hříchu jednou provždy, a když žije, žije pro Boha. Stal-li se tedy Kristus v tomto všem předchůdcem a vůdcem našeho života, pak máme kráčet v jeho stopách a nemít na mysli především čistě lidské, tělesné, ale to, co naši tělesnost přesahuje. To staré pominulo, nové nastoupilo. 2Kor5,17

Z komentáře svatého Cyrila Alexandrijského, biskupa, k druhému listu Korintským

Pane, Ty jsi mě vysvobodil z nicoty, miluji tě, udělej ze mě, co ty chceš.

22.5.2022

Přijde mi velmi blízké pojetí irské řeholnice Nano Nagle "podlehla Boží vábivé a nezlomné lásce. V jejím životě se všechno změnilo. To, jak žila i jak umírala. Boží vábení ji vedlo ke skrytému tajemství. Zažívala Boží touhu po důvěrném vztahu s ním a odpovídala celým srdcem. Stala se ženou, která planula láskou. " 

Když jsem se topila, vzpomínám na okamžik, kdy jsem vzdala boj o život, kdy jsem si uvědomila, že už nemám kyslík, že se moje plíce plní vodou, že bolest je tak silná, že je konec! V ten moment jsem tuto skutečnost přijala, odevzdala jsem se a už ta samotná myšlenka, v ten současný moment, přinesla úžasnou úlevu. Bolest přestala a já se ihned ocitla v tom úžasném prostoru, nepopsatelného, všeobjímajícího Světla, všudypřítomné, nekonečné, bezpodmínečně Lásky a radosti.
Myslím, že ten moment rozhodnutí "pustit se" přestat bojovat, byl velmi důležitý, ale jistě vím, že byl osvobozující.
Když na ničem nelpíme, osvobodí nás to, když se nám podaří vzdát se vedení, řízení našeho života a odevzdat ho do Boží ruky, On jej naplní. 7.5.21  

Můj život se od té doby zcela proměnil a stále proměňuje. Mé hodnoty jsou jiné. Pokora, odevzdanost, milosrdenství, soucit, láska, radost... Nejsem už věřící ale vědoucí. Bůh každého člověka nekonečně miluje. 

Když jsem se jednou, po mnoha letech od tohoto zážitku, ptala Pána, jak se můžu tak slabá a nedokonalá, dostat do věčné radosti, připomněl mi tuto skutečnost. Řekl, "vzpomínáš si, jak daleko jsi nyní od té ženy? Že bych nespasil tu kterou jsi dnes? Navíc, spásu není možné si zasloužit, spaseni budete skrze moji oběť a milost". 

NENÍ LEPŠÍ ROZHODNUTÍ NEŽ SVĚŘIT SVŮJ ŽIVOT DO BOŽÍHO VEDENÍ, DO JEHO PÉČE!

NEBOJ SE! JEN VĚŘ!