VÍRA
Víra, naděje, láska... 1 Kor 13
Pravé víře - osobnímu vztahu s Bohem, musí předcházet touha.
Je to, jako s každým jiným vztahem, touha, zamilovanost, poznávání, odvaha se odevzdat...
a pak to teprve začíná -
Láska "na celý život"...
Objevování, čím je pro mě Bůh a čím jsem já po něj...
On nám napovídá: "Já jsem ta cesta..." Jan 14
Ano, čeká nás dlouhá a úžasná cesta, na které už nikdy nejsme sami...
Cesta na které poznáváme Boha i sami sebe.
Milujeme Boha a sebe se milovat a přijímat učíme.
Víra, je tady něčím, co nás nese, udržuje v pokoji a naději.
Víra je jistota, že existuje Někdo, kdo mě neustále objímá.
Jen nikdy nepřestávejme toužit, chtějme čím dál víc poznání, chtějme čím dál víc lásky, chtějme...
" A usilujte o vyšší dary..."
Víra je počátek, láska je cíl.
Sv. Ignác Antiochijský
Dar víry je počátek.
Život víry je cesta.
Věčnost je cíl. hf
Přijmou, uchopit, rozhodnout se pro víru, to je rozbalit a začít používat největší možný Boží dar, dar přátelství s Bohem.
Víra je vztah.
Vztah se Stvořitelem, Utěšitelem, Vítězem...
Bůh, Otec, který všechno stvořil, řídí a vede, ti nabízí přátelství, ten kterého posílá na svět jako Syna, aby svět zachránil, aby se za svět obětoval a porazil věčnou smrt, ti nabízí přátelství.
Ten, který je Láskou mezi Otcem a Synem, který je prostředníkem, který nás utěšuje, vede, naplňuje radostí, láskou, vírou, zbožností, posvátnou bázní, moudrostí... , který je nositel všech Božích darů, ti nabízí přátelství.
Může být lepší volby? Může být lepší společnost, ve které by člověk toužil být?
Člověk se postupně stává tím, čím se obklopuje, může být lepší společenství než prožít život s Láskou, Pravdou, Moudrostí...?
Dokážeme přijmout tuto úžasnou nabídku?
Dokážeme mít takovou touhu, která zahluší pomíjející nabídky a touhy tohoto světa?
Kéž ano, kéž dokážeme říct své jasné ANO, této úžasné nabídce. Kéž se dokážeme zcela odevzdat tomuto úžasnému tajemství.
A kéž nás toto tajemství naplní touhou, tuto nabídku ukázat a předat světu, aby se dostala ke každému člověku, aby každý mohl uslyšet toto úžasné pozvání k přátelství, životu na věčnosti, Lásce, radosti, moudrosti.... Pozvání do nejlepší společnosti, pozvání k úžasnému životu který nekončí smrtí ale pokračuje v ráji.
Jdete do celého světa a dejte všem vědět o této úžasné nabídce. (Srov. Mk16,15)
Pane, ukaž nám způsob a cestu, veď naše kroky, otevři naše rty v pravý čas a naplň je těmi pravými slovy, vlej do našich srdcí sílu a touhu, ukazovat svým životem na tuto úžasnou Boží nabídku.
Odevzdávám Ti svůj život, postarej se prosím o všechno.
A ukážu vám mnohem vzácnější cestu..." 1 Kor 12, 31
Víra jako dar
Úvodem slovo z encykliky Svatého otce Františka, kterou začal již Benedikt XVI., a možná právě proto je tak krásná a čitelná, že se zde snoubí charaktery a moudrost těchto dvou mužů, Petrových nástupců - Lumen fidei tedy světlo víry.
Církev totiž nikdy nepokládá víru za samozřejmý fakt, ale ví, že tento Boží dar musí být živen a posilován, aby ji na její pouti stále vedl.
Věřit znamená svěřit se milosrdné lásce, která vždy přijímá a je připravena pomáhat...
...v ustavičném obracení se k Pánu nachází člověk stabilní cestu...
Víra je zdarma Bohem darovaný dar, který vyžaduje pokoru i odvahu důvěřovat a svěřit se, aby byla vidět osvětlená cesta setkání Boha s lidmi, dějiny spásy.
Tak to chápe svatý Augustin, když říká, že se praotcové zachránili vírou, nikoli vírou v Krista, který již přišel, ale vírou v Krista, který měl přijít, vírou směřující k budoucí Ježíšově události. Křesťanská víra se soustředí na Krista, je vyznáním, že Ježíš je Pán a Bůh jej vzkřísil z mrtvých (srov. Řím 10,9) (Lumen fidei)
Nabídky světa,
jak to vidím k stáří,
se k Bohu brát.
že jsem nedbal jeho darů,
tím já hloupnu pouze
ten svůj omyl poznávám.
jen volám k Němu v touze,
kterou k sobě mám.
vždyť bez Tebe
sám nezdolám,
ani tu první polovinu.
k světským rozkoším,
které stále ctím.
Dokud ještě žiji,
dej mi vděčnost za čas k pokání,
díky za Tvé čekání.Michelangelo Buonarroti
Pro víru máme sice jen jediné slovo, ale označuje dvě rozdílné skutečnosti.
První druh víry se týká obsahu učení: spočívá ve vzepětí duše k nějaké skutečnosti a v souhlasu s ní a je pro duši užitečná, jak říká Pán: Kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má věčný život a nepodléhá soudu.1 A jinde: Kdo věří v Syna, není souzen,2 ale přešel už ze smrti do života. Jak veliká je Boží láska k lidem! Spravedliví došli zalíbení u Boha po mnohaletém soužení. A to, čeho oni dosáhli, když se po dlouhou řadu let horlivě snažili sloužit Bohu, aby se mu zalíbili, to tobě dává Ježíš v jediném okamžiku jako dar.
Jestliže uvěříš, že Ježíš Kristus je Pán a že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen4 a přenesen do ráje tím, který tam uvedl lotra.5 A nepochybuj, že se to nemůže stát. Vždyť ten, který spasil na posvátné Golgotě lotra za jediný okamžik víry, spasí i tebe, když uvěříš.
Druhý druh víry nám uděluje sám Kristus jako milost. Jednomu totiž Duch dává dar moudrosti, jinému zase tentýž Duch poskytuje poznání: jinému se opět dostává víry od téhož Ducha, jiný zase má dar uzdravovat.6 Tato víra udělovaná Duchem jako milost se netýká pouze obsahu učení, ale mocně působí to, co přesahuje lidské schopnosti. Kdo má tuto víru, řekne této hoře: Přesuň se odtud tam; a přesune se.7 Když to někdo řekne s vírou, to znamená, že nebude pochybovat ve svém srdci, ale bude věřit, že se to stane, dostane tu milost.8 Právě o této víře je řečeno: Budete-li mít víru jako hořčičné zrnko... 9 Měj tedy tu první víru, která závisí na tobě a směřuje k Bohu, abys od Boha dostal tu druhou, která působí to, co přesahuje lidské schopnosti. Sv. Cyril Jeruzalémský
1 Jan5,24./2 Srov. Jan3,18./3 Jan5,24./4 Srov. Řím10,9./5 Srov. Lk23,43./6 1Kor12,8.9./7 Mt17,20./8 Srov. Mk11,23./9 Mt17,20./10 Srov.Mt13,31-32.
