SV. FRANTIŠEK Z ASSISI
Učiň mě Pane nástrojem...
...ať zářím Tvým pokojem.
Kde dusí nenávist, ať lásku vnáším,
kde tiskne bezpráví, ať křivdy snáším,
ať smírem spojuji, kde dělí hádky,
ať pravdou přemáhám omyl a zmatky.
Ať vírou postavím hráz pochybnostem,
ať propast zoufalství překlenu mostem,
kde vládne temnota, ať světlo křesám,
se všemi smutnými ať v tobě plesám.
Požehnej, Pane můj, mé snaze přímé:
víc, než být potěšen, chci těšit jiné,
víc, než být pochopen, druhé chci chápat,
víc, než být milován, chci lásku dávat.
Kdo dává, dostává, mnohem víc přijme,
kdo ztrácí, nalézá sebe i jiné,
kdo bližním odpouští, sám milost pozná,
ba ani smrt mu víc, nebude hrozná.
sv. František z Assisi 1226
Začněte tím, co je nezbytné. Pak dělejte to, co je možné. A najednou zjistíte, že děláte nemožné.
Pamatujte, že až budete opouštět tuto zemi,
nebudete si moci s sebou vzít nic z toho, co jste získali,
ale jen to, co jste darovali.
Byl jsem veskrze hříšný. Jestliže Bůh může působit skrze mne, může působit skrze kohokoli.
Všechna temnota světa nemůže uhasit světlo jediné malé svíčky.
Když hlásáte pokoj, dbejte hlavně na to, abyste ho měli i vy ve svém srdci.
Bože, dopřej mi, ať se nesnažím být milován, ale ať miluji.
Tím, že odpouštíme, je i nám odpuštěno.
Posvěcujte sebe a posvětíte svět.
Kdo pracuje rukama, je dělník.
Kdo pracuje rukama a hlavou, je řemeslník.
Kdo pracuje rukama, hlavou a srdcem, je umělec.
Hlásejte evangelium stále, ale slova používejte, jen když je to nutné.
