Nejlepší rozhodnutí
dokonalá nabídka a nejlepší rozhodnutí
Dnešní evangelium mi připomnělo jeden úžasný okamžik mého života.
Ukážu vám, komu se podobá každý, kdo ke mně přichází a moje slova slyší a podle nich jedná. Je jako člověk, který stavěl dům: kopal do hloubky a položil základy na skálu. Když přišla povodeň a příval narazil na ten dům, nemohl jím otřást, protože byl dobře vystavěn. Lk6
Nejlepší rozhodnutí mého života bylo, říct jasné ANO Bohu.
Vzpomínám si jasně na ten okamžik.
Stojím uprostřed obývacího pokoje, je krásný, letní den.
A náhle vnímám, že mi Bůh dává tuto otázku:
chceš mi opravdu zcela odevzdat svůj život, chceš říct ANO životu se mnou?
Nevěděla jsem tenkrát nic o odevzdanosti do Boží péče, myslela jsem si, že Bůh ode mě žádá všechno, ale netušila jsem, co vlastně. Vím, že mě ten moment napadali úplné malichernosti, jako oblékání, malování se, věci, které jsem vnímala, že dělám, pro svůj dobrý pocit, něco jakoby navíc (pro sebe). Nikdy jsem netoužila po nějakém bohatství, ani jsem žádné neměla :), a tak mě vlastně nenapadlo nic, co bych Bohu mohla tím Ano, jiného dát, co mu můžu nabídnout. Takže když jsem se v tom zlomku sekundy zamyslela, zhodnotila svůj život před poznáním Pána a po, řekla jsem jasné ANO!
Někde v koutku jsem se sice moc nechtěla přestat malovat a oblékat lehce výstředně (nikdy jsem neměla ráda uniformitu a stereotyp, spíš originalitu a ráda jsem vymýšlela jiné styly), ale jakmile jsem jasně vyslovila ANO, ANO všechno ti Pane dávám, největším překvapením byl neskutečný pocit pokoje, lásky a radosti, která mě zaplavila.
Boží radost, On se radoval z mého rozhodnutí.
A náhle jsem si uvědomila, že je mu opravdu úplně jedno, jestli se budu malovat a jak se budu oblékat, a vzpomínám si, že to byla pro mě, tenkrát obrovská úleva. :)
Až mnohem později cca za 10 let, jsem si uvědomila, že už malovat si obličej, pro mě není vůbec důležité, spíš naopak. Když jsem se s tím tenkrát svěřila jedné kamarádce, tak se mi vysmála, že nevidí žádný rozdíl, protože jsem se prý stejně nikdy pořádně nemalovala. Dost jsme se tomu tenkrát společně zasmály.
Myslím ale, přesto, že jsem měla pocit, že Bohu můžu dát jen takové, omlouvám se, prkotiny, bylo to nejdůležitější rozhodnutí mého života. Dávala jsem vše, bez velkého rozmýšlení, a to nad čím jsem se rozmýšlela po mě Bůh nakonec vůbec nežádal.
Jemu totiž šlo o úplně něco jiného. A to, jsem mu naopak, svěřila neskutečně ráda, vedení mého života, moji rodinu, děti, budoucnost.
Uvědomuji si teď, že ten moment jsem svůj život postavila na Skálu.
Ten moment jsem se totiž přestala obávat o budoucnost, o to, že pokazím výchovu svých dětí, že vůbec můžu něco pokazit.
Bůh mi dal pocítit jistotu, že jsem udělala to nejlepší rozhodnutí svého života. Že jsem se tím postarala o všechno a také o spásu mých dětí.
Přes všechny možné menší i velké problémy, věřím, že se od té doby nic nezměnilo. Na Boha je spolehnutí, On své slovo zpět nebere, nikdy mě nezklamal. Můžu být klidná, protože On své bitvy neprohrává. ;)
Vzpomínám si, jaká obrovská tíže ze mě tenkrát spadla.
Byla to pro mě doba, kdy jsem prožívala a vnímala velkou zodpovědnost, manžel už jezdil spoustu let s kamionem a tak samota a tíže života na mých bedrech, byla opravdu hodně silná.
Tohle byl dar darů v pravý čas.
Ještě dnes vnímám tu úlevu stále. Předat otěže a spolehnout se na Něj.
Nečekala jsem, že by mi nastal bezstarostný život, ani to, že odevzdanost bude mít nějaké výhody, spíš, že Bůh po mně bude něco náročného žádat, ale přesný opak je pravdou.
Bůh touží po naší odevzdanosti, aby nám pomohl projít touto náročnou částí života a převézt nás do dalšího levelu, kde v dokonalé Lásce a Radosti budeme s Ním a v Něm věčně.
Jeho nabídka vypadá velmi obyčejně, ale je úžasná, nepopsatelně dokonalá.
Tento svět nám dává spoustu nabídek, ale za většinou z nich je prospěch někoho jiného. Navíc, prospěch s omezeným datem trvání.
Tohle je nabídka zcela dokonale nadčasová.
Na tuto nabídku je spolehnutí a zaslouží si, aby se jí naprosto věřilo: Ježíš Kristus přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já mezi ně patřím na prvním místě. 1Tim1,15...
Dal mi nabídku, svěřit mu svůj život a já jsem ji s radostí přijala, proto, že moje snaha zabezpečit a vést můj život a životy mých dětí, bylo jen ubohé plácání, neskutečná snaha s velmi chabými výsledky.
Ale postavit svůj život na Něm, se ukázalo jako záruka úspěchu.
Stále mám velkou snahu a chabé výsledky, ale mám Někoho, kdo to mé ubohé snažení dokáže dolaďovat, napravovat, proměňovat v dobro pro všechny a dělá to dokonale.
Už se nemusím bát!
Dobrý člověk vydává z dobré pokladnice svého srdce dobro.
Ústa mluví to, čím srdce přetéká. Lk6,
Co je ta "dobrá pokladnice" v mém srdci?
Mám tam vůbec nějaký poklad?
Musím se podívat dovnitř a vše prohledat: pak zjistím, že mým pokladem je Bůh, který stále přebývá v mém srdci.
Jak poznám, že je tam Bůh?
Protože Ježíš slíbil (Jan 14,23), že on a jeho Otec přijdou a ubytují se u těch, kdo se snaží dodržovat jeho slovo.
Jako křesťan se snažím jeho slovo dodržovat.
Thomas Merton píše: "Ve středu našeho bytí je bod nicoty, který je nedotčený hříchem nebo iluzí; bod nebo jiskra, která zcela patří Bohu. Je to čistá Boží sláva v nás".
To je ta má dobrá pokladnice!
Mým největším pokladem jsi ty Pane a nemám o tom nejmenších pochyb.
