Utopila jsem se

Po tom, co jsem začínala poznávat Pána, Jeho bezpodmínečnou lásku, to, co zamýšlí s člověkem, jaký smysl má lidský život, utrpení, jsme měla porozumět i tomu, co je SMRT.

Byl krásný prázdninový den, byli jsme s rodinou a skupinkou dětí na koupališti. Ve vodě se hodně dovádělo, v jednu chvíli mě jeden z chlapců několikrát za sebou strčil hlavu pod vodu a držel. Jelikož jsem to nečekala, kyslík mi došel velmi brzy a začal regulérní boj o život, pud sebezáchovy nastoupil okamžitě, ale nějak si toho nikdo nevšiml, ani chlapec který mě držel hlavu pod vodou. Netuším, jak dlouho tato událost trvala, ale moje plíce byly v jednom ohni, bolest sílila, já máchala rukama jako zběsilá. V jeden moment jsem si uvědomila, že je to marné a boj o život jsem vzdala. Co se dělo potom… První, na co si vzpomínám, byl pocit překvapení z toho, že okamžitě přestala bolest a pocítila jsem úžasný pocit tepla, až blaha. Hned následující moment jsem se ocitla na nádherném místě plném úžasného světla, lásky a radosti. Světlo, jaké jsem nikdy předtím ani potom neviděla, očím nevadilo, přesto, že jeho jas byl dokonalý. Všudypřítomná radost a láska, pocit dokonalého přijetí, vzbuzovalo další pocit, tady jsem doma, tady už zůstanu! Ale následovalo něco jiného, vnímání, že na to ještě není ten správný čas. Přišlo samozřejmě zklamání, až vzpoura, ale na to už opravdu nebyl čas. Známá bolest, voda z plic se dostávala ven. A už vidím, jak mě nějaká babička tahá z vody a nadává dětem, jestli nevidí, že se topím. Neviděli, ani oni, ani můj manžel, nikdo si ničeho nevšiml.

Tato událost, způsobila další proměnu v mém životě. 

Odpovědi na spoustu otázek jsem většinou nacházela a stále nacházím v Písmu, ale On využívá ke komunikaci s námi veškeré své stvoření, tak se nechávejme překvapovat, Jeho vynalézavost nemá mezí. 
Kdykoliv mu nějakou otázku položím, Pán mi odpoví. Někdy hned, někdy za několik let, až přijde správný čas a já jsem schopná porozumět.

Tak tomu bylo i tenkrát, když mi přišlo toto slovo, aby objasnilo další dílek onoho zážitku.

Třikrát jste byli ponořeni do vody a opět jste se vynořili. Tím jste obrazně a symbolicky naznačili Kristův třídenní pobyt v hrobě.

V témže okamžiku jste zemřeli a zároveň se narodili. Ona spasitelná voda se pro vás stala hrobem i mateřským lůnem.

A hodí se na vás to, co řekl Šalomoun v jiné souvislosti: Je čas k narození i čas k umírání. U vás je však tomu naopak: je čas zemřít a je čas se narodit. Stejný čas způsobil oboje, současně se smrtí proběhlo vaše zrození. Jak nová a neslýchaná je to věc!

Starý člověk zemřel a narodil se k novému životu z vody a Ducha.

On vás bude křtít Duchem Svatým a ohněm.9 Protože je člověk hliněná nádoba,10 musí ho nejprve očistit voda a pak zpevnit a zdokonalit duchovní oheň. Neboť Bůh je oheň sžírající,11 a tak člověk potřebuje Svatého Ducha, který ho zdokonalí a dá mu nový život. Duchovní oheň totiž působí i jako očistná lázeň a duchovní voda má také přetavující sílu ohně.  9 Mt3,11. 10Srov. 2 Kor 4,17. 11 Srov. Dt 4,24.

Ano, jak úžasné.

Tento můj zážitek pro mě znamenal, že už jsem nebyla věřící ale vědoucí. Viděla jsem Boha Pána, jako Světlo, Lásku, Radost, jako Domov. 

Nebylo pochyb, že jsem zemřela, a časem ani nebylo pochyb, že můj život už patří Bohu navždy. Že na tomto světě jsem zůstala abych sloužila Jemu i lidem.

Nebuďte na omylu, nestal se ze mě, mávnutím proutku dokonalý, svatý člověk a věřím, že v tomto životě se to ani nepodaří. Ale své slabosti nabízím Jemu, co chce uzdravit, uzdraví, co chce ponechat ponechá a já vím, že tak je to potřeba.

Moje důvěra v Jeho dokonalost, všemohoucnost, ale především lásku bezpodmínečnou, nepopsatelnou, dokonalou kterou jsem vnímala TAM mě vede životem v odevzdanosti do Jeho milující péče. A já už jen říkám: Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova. 

Ale protože k dokonalosti mám stále kus cesty, tak občas také: Nerozumím, ale přijímám.

Nejčastěji ale:
Miluji tě, důvěřuji ti a zcela se ti odevzdávám, postarej se prosím o všechno a o všechny!